Českoslovenští legionáři - hrdinové nebo zrádci?

Vlastě bych mohla mít v nadpisu i hrdinové, nebo zrádci. Protože je víc úhlů pohledu. Zradili svého císaře,svou monarchii, kvůli jejich postupu v Rusku bolševici vyvraždili celou ruskou carskou rodinu. Anebo budovatelé republiky.

Význam vzniku Československého vojska a jeho odkaz do dnešní doby
 

K čemu se přikláníte vy? Já na začátek přirovnám odkaz legionářů k odkazu Václava Havla pro demokracii u nás. Události Sametové revoluce jsou přece jen dějinně blíž, zažili ji naši rodiče, prarodiče a umí o tom vyprávět, když se ptáme. Od vzniku první legie, francouzské roty Nazdar, uplyne příští rok již 100 let! Odkaz boje za svobodu našeho národa je tady, viditelně okolo nás. My (i naši přátelé a spolužáci) můžeme vyjádřit svůj názor a nejsme za to potrestáni. 

Můžeme kritizovat politické vedení, mluvit svým rodným jazykem a používat ho na úřadech, svobodně se vyjadřovat, volně se shromažďovat, beztrestně protestovat, volit si své politické představitele. Před r. 1918 v Rakousku-Uhersku a před r. 1989 v Československu nemyslitelné! A nezměnil to jen jeden člověk, nějaká charakterní postava, která by národ vyvedla z totalitního režimu (ať už komunistů či habsburků), žádná skupina vyvolených. Nezbytností byl vznik hybné síly, která zapůsobila. U nás i v zahraničí. Na samotný státní aparát, proti kterému bojovala. Armádou Václava Havla byla převážně pražská inteligence, mladí studenti a lidé, kteří nechtěli žít ve strachu a nesvobodě. Armádou Tomáše Gariggue Masaryka byli českoslovenští legionáři. Obyčejní lidé, nasazující vše, pro ideu vlastního a svobodného státu v srdci Evropy.
 

Je potřeba připomínat si statečnost našich bojovníků za svobodu a národ? Co by s naší zemí bylo bez nich?  Moje generace dokáže být vlastenecká jen dva týdny v roce, během hokejového mistrovství. Patriotismus, zdá se, je přežitkem. Jeden můj kamarád mi řekl, že je směšné spojovat se s historií, vždyť ty lidi ani neznal a nemá s nimi nic společného. Pro mladé je těžké představit si tu nesvobodu, ve které se žilo. Dnes je to samozřejmé. Kdo pro to obětoval víc než legionáři? Neváhali být v očích svých příbuzných i rodin vlastizrádci, když bojovali proti "své" monarchii. Nebo prostě zbabělci, kteří v zajetí raději přešli na druhou stranu? 
 

Díky československým legiím, jež vznikly za 1. sv. války v Rusku, Francii a Itálii z řad českých a slovenských dobrovolníků, žijícím v zahraničí i ze zajatců či "zběhů" rakousko-uherské armády, se T.G. Masarykovi s E. Benešem a M.R.Štefánikem otevřely širší možnosti jednání na mezinárodní úrovni o poválečném uspořádání Evropy, a otevřeli tak cestu ke vzniku demokratického národnostního státu Čechů a Slováků z trosek žaláře národů: rakousko-uherské monarchie.

Československé legie daly rovněž základ při vzniku branné moci naší nové republiky. Známou skutečností je, že první stejnokroj hradní stráže byly uniformy legií z francouzské, italské a ruské fronty. Chránili to nejcennější našemu konečně osvobozenému a sebehledajícímu národu: prezidenta T.G. Masaryka. Taktéž ovlivnily společnost, Obec legionářů byla v meziválečné době hybatelem v mnoha sférách společenského i ekonomického života (Legiobanka, péče o veterány nebo rodiny legionářů, společenské akce).

V době nacistické okupace bylo mnoho z nich zapojeno do odboje, což později totalitní režim zamlčoval a zlehčoval. Po dobu komunismu bylo legionářské téma tabu. Zvrat nastal po roce 1989, kdy byly ideje a odkaz legií znovu "objeveny", stejně jako se obnovila činnost Československé obce legionářské. Mnoho rodin se začalo zajímat o osud svých dědů, otců, bratrů a strýců.

Dnes pro seznámení širší veřejnosti s legionáři slouží nově rekonstruovaná souprava Legiovlaku, podobná těm, které používali na přesuny po transsibiřské magistrále; pojízdné muzeum vypovídající o ruské, východní frontě.

Ovšem myslím si, že jejich zásluhy nebyly nikdy zcela doceněny a  možná je právě na nás, mladé generaci, aby jejich odkaz nechala povstát z popela, po vzoru bájného Fénixe. Ať už si myslíte cokoliv, legionáři jsou velmi zajímavou součástí našich dějin.